Jdi na obsah Jdi na menu
 


Velká Sfinga

Co nebo kdo to vlastně je sfinga?

Sfinga je socha v podobě ležícího (ojediněle sedícího) lva s hlavou panovníka nebo boha. Jejím hlavním úkolem je střežit posvátná místa. Pokud zobrazuje panovníka, má  královské atributy (tzn. královskou pokrývku hlavy - nemes a královský vous). Pokud je ztělesněním boha, má její hlava tvar posvátného zvířete, které daného boha symbolizuje (nejznámější jsou sfingy boha Amona před Karnackým chrámem v Luxoru, které mají beraní hlavu).

Původ slova sfinga není znám, zřejmě pochází ze slova sešep-anch, což je označení pro živý/věrný obraz. Kamenných sfing se v Egyptě zachovalo velké množství, a to i přes jejich vývoz ze země v minulých staletích.

Nejznámější sfinga světa

Nejznámější sfingou světa je Velká Sfinga v Gíze. Měří přes 57 metrů, vysoká je 20 metrů. Vytesána je z jediného kusu vápencové skály. Není zcela jasné, koho zobrazuje. Podle egyptologů je obrazem panovníka Rachefa, stavitele druhé největší pyramidy. Původně se jmenovala Sešep-anch en-Rachef, neboli Obraz žijícího Rachefa. Později byla pojmenována jako Horemacht - Hor v zemi světla (zbožštělý panovník zastupuje boha Hora, země světla znázorňuje místo, kde se panovník po své smrti sloučí s bohem slunce). Arabský název je Abu el Hol, což znamená Otec hrůzy.

Známé není ani stáří Sfingy a proto se stala předmětem různých fantastických teorií. Někteří považují Sfingu za pozůstatek bájné Atlantidy, podle jiných se nachází na ose, která obepíná celou zeměkouli a na níž byl prapočátek celého života. Nic z toho není pravdou. Podle egyptologů není Sfinga starší než samotné pyramidy. Nejčastěji se traduje názor, že vznikla na místě bývalých lomů pro největší pyramidu světa.

Nelehký úděl Velké Sfingy

Sfinga je napojena na údolní chrám faraona Rachefa a také na vzestupnou cestu, což dokládá, že byla součástí Rachefova pyramidového komplexu. Socha Sfingy byla několikráte zcela zasypána pískem, což je možná důvodem toho, že známý řecký historik Herodotos se o ní nezmínil ve své knize. Jedním z panovníků, který ji nechal zbavit písku, byl Thutmose IV. (v 15. století př. Kr.). Celý příběh je zaznamenán na kamenné stéle nacházející se před předními tlapami Sfingy.

Mladý princ Thutmose si jednou vyjel na lov. Protože byl po dlouhém dni unaven, hledal vhodné místo, kde by si mohl odpočinout. To našel ve stínu Sfingy. Ve snu se mu zjevila jako bůh Horemachet a předpověděla mu nástup na trůn. Ten mu slíbila, pokud jí vysvobodí od tun písku, které zatěžovaly její tělo. A tak se skutečně stalo. Princ Thutmose se stal faraonem a Sfingu nechal opravit.

I v pozdějších dobách musela být Sfinga několikráte zbavena nánosů písku. Jmenujme např. Septima Severa, Mohammeda Alliho či Egyptskou památkovou správu, která provádí rekonstrukce již od 20. let minulého století.

Obrazek

Velká Sfinga

Nejen tělo, ale i tvář Sfingy neunikla znehodnocení. Chybí jí část královského vousu, který ji kdysi zdobil. Dnes se skvěle vyjímá ve sbírkách Britského muzea v Londýně. Taktéž její tvář je velmi poničená. Ve 14. století ji částečně poničili mamelukové ve snaze dodržet Mohammedův zákaz zobrazovat lidské obličeje. A Napoleonova armáda ho použila jako cvičný střelecký terč.

Podaří se Sfingu zachránit?

Přes všechny snahy památkářů je Sfinga ve velmi špatném stavu. Podílí se na něm zejména prosakování splaškových vod z nedaleké vesnice a znečištěné káhirské ovzduší. Taktéž rekonstrukce, která proběhla v 80. letech minulého století napáchala více škody než užitku. Nevhodně použitý cement způsobil to, že začal opadávat včetně vápencových částí Sfingy. Cement totiž narozdíl od přírodního vápence není tolik prodyšný. Vědci se v současné době snaží volit vhodnější druhy materiálů.

Poklad krále Šalamouna

Podle některých je pod Sfingou umístěn poklad krále Šalamouna. Nic z toho však nebylo doloženo. Pod sochou skutečně existují tři tunely, jejichž funkce je zatím neznámá a které nikam nevedou. Taktéž v blízkosti Sfingy bylo objeveno několik tunelů, které údajně vykopali v minulosti Egypťané, kteří zde hledali bájný poklad.