Doprava
Svérázný způsob řízení Káhiřanů
Systém dopravy v Káhiře je nepopsatelný. Kdo z Vás absolvoval výlet do Káhiry, určitě bude se mnou souhlasit. A kdo zatím v Káhiře nebyl, určitě si při její návštěvě vzpomene na má slova. Místní řidiči nedodržují téměř žádné dopravní předpisy a platí zásada, že silnější vyhrává. Zvuk klaksonů, který oznamuje "teď jedu já" nebo "co se sem tlačíš, blázne", neutichá v žádné denní hodině. Protože ale nikdo netuší, co může očekávat od dalších řidičů, dbají všichni maximální opatrnosti. Příčinou dopravních nehod bývají často chodci, kteří se snaží přejít rušné silnice. V Káhiře téměř neexistují přechody pro chodce. Při přecházení káhirských silnic buďte proto maximálně opatrní.
Káhira s ohledem na svou přelidněnost trpí každodenně dopravními zácpami. Nejhorší situace bývá v průběhu pondělí a ve čtvrtek odpoledne. Situace se nepatrně uklidní v pátek (den volna v Egyptě) či v neděli. Mnohdy se může stát, že v dopravních kolonách strávíte i několik hodin. Vyhnout se dopravní zácpě bočními uličkami nebývá šťastné řešení, protože uprostřed nich často parkují automobily a objet je bývá komplikované.
Cesta Káhirou - dnes to nevypadá nejlépe
Volba dopravního prostředku
Pokud do Káhiry nepřijedete autobusem v rámci organizovaného výletu, můžete si v místních autopůjčovnách pronajmout automobil i s řidičem. Řízení automobilu v Káhiře Vám, v důsledku výše popsaného způsobu jízdy místních, nedoporučuji.
My jsme si při první návštěvě zapůjčili automobil (půjčovné bylo kolem 400 Kč na den), hned první den nám ho však nabourali na hotelovém parkovišti. Naštěstí cena práce je ve srovnání s Českou republikou téměř nulová a oprava rozbitého předních světel a pošramocených plechů nás vyšla asi na 300 Kč. Již při další návštěvě jsme zvolili kombinaci metra, což se ukázalo jako velmi chytré řešení, protože jsme tak ušetřili drahocenný čas a především naše nervy. Na místa, kam se nedalo dojet metrem, jsme dojeli taxíkem. Cena nikdy nepřesáhla 5 eg. liber.
Můžete se také pohybovat pomocí místní hromadné dopravy, která bývá často přetížená. Autobusy jsou ve špatném technickém stavu, o klimatizaci si můžete nechat zdát. Často uvíznou v dopravních zácpách. Do autobusů se nastupuje zadními dveřmi (pokud nějaké má), kde se platí za jízdné (25 piastrů - 1 libra). Na stejných trasách jako autobusy jezdí i malé mikrobusy, které mají ulehčit dopravě a jsou lépe manévrovatelné na přeplněných silnicích. Cena za jízdné v mikrobusu je stejná jako u velkých autobusů. Čísla autobusů jsou napsána v arabských číslicích. Je proto dobré naučit se číst arabské číslovky.
Centrální autobusové nádraží
Nedaleko centrálního náměstí Midan Tahrir (blízko Egyptského muzea) se nachází centrální autobusové nádraží, ze kterého odjíždí společnosti El Gouna a Super Jet do Hurghady a Super Jet do Sharm el Sheikhu. Jízdenky si můžete zakoupit v hlavní budově. Autobusy odjíždí přibližně každou hodinu od časných ranních do pozdních nočních hodin. Z tohoto autobusového nádraží odjíždí také autobusy do Alexandrie, Suezu a jiných egyptských měst.
A tady jsme skutečně uvízli -
až na to černobílé taxi není místní vozový park špatný
Metro
Káhirské metro mne po zkušenostech s místními autobusy, kde se na vás celou dobu lepí spousta Káhiřanů, jejichž oblečení často vypadá, jako by se právě vrátili odněkud ze stavby, příjemně překvapilo. Podzemní prostory metra byly na Káhiru neobvykle uklizené. Cena za jízdenku tehdy ještě byla 75 piastrů, dnes již stojí 1 eg. libru, což je naprosto úžasné, vezmeme-li v úvahu, jakou vzdálenost na ní můžeme ujet. Pokud se vydáte z Egyptského muzea do Gízy, bude Vaše cesta velmi jednoduchá. Nejdříve musíte dojít trochu blíže k centrálnímu kruhovému objezdu na Tahriru, kde již najdete směrovky do podzemí. Nastoupíte na žlutou linku metra (mimochodem tato zastávka se jmenuje Sadat) a pojedete směrem na Gízu, a to bez jakéhokoliv přestupování.
U každé soupravy v metru je první vagón určen pro ženy (a děti). Budete-li cestovat v době dopravní špičky musíte se obrnit velkou dávnou trpělivosti. Ačkoli v tuto dobu metro jezdí asi v 10 minutových intervalech, budou se místní hrnout do vagónů, jako by byly ten den poslední. Jízdenku si můžete koupit v pokladně při vstupu do stanicí. Je nutno si ji řádně uschovat, protože ji budete potřebovat i při výstupu z metra.