Egyptské muzeum
Založení muzea
Myšlenka založení Egyptského muzea pochází již z 20. let 19. století. Tehdy se Mohamed Ali rozhodl, že definitivně zastaví vyvážení staroegyptských památek do zahraničí a soustředí nejvýznamnější památky na jednom místě, čímž do země přiláká nejen památkáře, ale i turisty. V 50. letech 19. století byla založena v Egyptě Památková správa, která měla za úkol shromáždit staroegyptské památky a podnítit vznik instituce, která by převzala ńad nimi péči. Roku 1858 se do čela Památkové správy dostává Auguste Mariette, významný egyptolog a archeolog, který Egyptu zasvětil celý svůj život. Pod jeho vedením vznikla rozsáhlá sbírka cenných předmětů, která byla uložena v nově vzniklém muzeu. Muzeum sídlilo v Bulagu, což je čtvrť Káhiry na pravém břehu Nilu, v budovách bývalé Říční společnosti. Tyto prostory však nebyly pro tak kompletní sbírku dostačující a Mariette jako zástupce Památkové správy se neustále prosazoval za její přemístění. Bohužel se toho nedožil. Zemřel roku 1881 a byl pochován v areálu původního muzea. Teprve o 21 let později, roku 1902 bylo muzeum přemístěno do nových prostor. Speciálně za tímto účelem u náměstí Tahrir v samotném centru Káhiry byla postavena ve francouzském stylu budova, ve které Egyptské muzeum sídlí dodnes.
Budova Egyptského muzea
Nelehké začátky
Ne vždy byla budova Egyptského muzea plná návštěvníků, tak jako je tomu dnes. V prvních několika letech byl zájem o muzeum téměř mizivý, většinou z řad odborníků. Když však Howard Carter ve 20. letech minulého století v Údolí králů v Thébách (západní břeh Luxoru) objevil neporušenou hrobku mladičkého faraona Tutanchamona a velká část obsáhlého pokladu, který v ní byl nalezen, byla převezena do Egyptského muzea, situace se změnila. Do Egypta začalo proudit velké množství lidí ze zámoří toužících spatřit na vlastní oči krásu, která Carterovi při otevírání hrobky téměř vyrazila dech. Nejcennější památky z Tutanchamonova hrobu, včetně slavné zlaté posmrtné masky, jsou dnes soustředěny v prvním patře Egyptského muzea.
Fotografování
Ačkoli ještě před několika lety bylo v Egyptském muzeu povoleno za příplatek fotografovat bez blesku či natáčet na videokameru. V současné době je fotografování a kamerování přísně zakázáno. Fotoaparát a videokameru je možno použít pouze v zahradě před budovou muzea, ve které jsou rozmístěny některé památky (resp. jejich kopie). Při vstupu do budovy muzea budou veškeré příruční věci zkontrolovány rentgenovým přístrojem (taktéž není dovoleno mít s sebou ostré předměty). Při vstupu do areálu muzea se po levé straně nachází úschovna fotoaparátů, videokamer apod. Funguje zhruba stejně jako u nás v divadle, tj. dostanete číslo, které musíte při vyzvednutí vašich věcí zpět předložit. U organizovaných skupin se o toto většinou stará průvodce. Po pravé straně od vstupní brány se nachází pokladna. Součástí areálu je také banka, první pomoc, knihkupectví, restaurace a toalety.
Zahrada před Egyptským muzeem
Nejvhodnější doba k návštěvě
Muzeum je otevřeno denně od 9.hod. do 17. hod. s výjimkou ramadánu, kdy je návštěvní doba pouze do 15. hod. Vstupné je 50 eg. liber za dospělou osobu (děti a studenti mají 50 % slevu). V ceně vstupného je pouze vstup do muzea, nikoli průvodce. Pokud se do muzea vydáte sami, můžete využít služby místních průvodců, či si v budově muzea (naproti rentgenovým přístrojům) zapůjčit audio průvodce za poplatek (ve světových jazycích, ne v českém jazyce). Výborným pomocníkem může být také kniha věnovaná Egyptskému muzeu "Illustrated Guide to the Egyptian Museum", kterou je na místě možno zakoupit v hlavních světových jazycích za 120 eg.liber. Její český protějšek "Poklady starověkého Egypta" je k dispozici i v českých knihkupectvích.
Největší nápor lidí v Muzeu bývá po 9. hod. ráno, kdy se muzeum otevírá a svou prohlídku Káhiry v Muzeu začíná větší část turistických zájezdů z Hurghady a Sharm el Sheikhu. Pokud se vydáte do Muzea individuálně, snažte se této době vyhnout.
V rámci organizovaných výletů do Káhiry je služba průvodce již zahrnuta v ceně.