Jdi na obsah Jdi na menu
 


Velká pyramida

5. 6. 2007

Velká pyramida

Velká pyramida, Chufuova pyramida a Cheopsova pyramida jsou názvy používané pro označení největší pyramidy, jednoho ze sedmi divů světa. Její starověké jméno je "Chufu patří na horizont".

Technické údaje:

  • Současná výška: 138, 8 m
  • Původní výška: 146, 6 m
  • Délka základny: 230, 37 m
  • Úhel sklonu: 51o50´40´´
  • Objem použitého materiálu: 2 521 000 m3

Stavitelem největší pyramidy světa byl Chufu (Cheops), syn faraona Snofrua, zakladatele IV. dynastie. Z původních 210 kamenných vrstev, na které bylo použito   2 300 000 vápencových bloků o průměrné hmotnosti 2,5 tuny, se dochovalo pouze 203 vrstev. Jejich průměrná výška byla 50 cm, v horní část pyramidy až 1,5 metru.

Nejzajímavější z vnitřních částí pyramidy jsou Velká galerie a Králova komora. Velká galerie, která je vysoká 8, 5 metru a dlouhá 47 metrů je zpracována tak dokonale, že jednotlivé vrstvy tvořící její klenbový strop jsou položeny tak, že každá následující vrstva přečnívá nad vrstvou předcházející přesně od 6 cm.  V Králově komoře o rozměrech 10, 5 m x 5,2 m  x 5,8 m se u západní stěny nachází nepopsaný žulový sarkofág. Nad stropem, který tvoří devět žulových bloků o celkové hmotnosti 400 tun, se nachází odlehčovací komory, které mají za úkol snížit tlak na Královu komoru.

Velká pyramida byla po dlouhou dobu nejvyšší stavbou na světě. V roce 1880 ji převýšily věžě katedrály v Kolíně nad Rýnem a v roce 1889 Eiffelova věž.

Vstupné do Velké pyramidy (tak jako u dalších dvou pyramid) není zahrnuto v ceně vstupenky platné pro oblast Gízy. V současné době zaplatíte 100 eg. liber za dospělou osobu. Podívat se do Velké pyramidy je určitě zážitek, na který jen tak nezapomenete. Pokud nejste trénovaní sportovci, budou vás po "procházce" Velkou galerií bolet nohy ještě minimálně následující den.

Obrazek

Pohled na pyramidy - vpravo Velká pyramida, malá satelitní pyramida, vlevo Chefrenova pyramida

Muzeum sluneční bárky

Lodě byly ve starém Egyptě hlavním dopravním prostředkem, ale zobrazovaly také symbolický prostředek dopravy bohů. Podle staroegyptských náboženských představ se panovník na konci svého pozemského života nalodil na loď, aby tak měl možnost setkat se svým otcem Reem a plavit se oceánem času. V důsledku této představy můžeme u některých starých hrobek najít pozůstatky těchto bárek či alespoň velké jámy, do kterých měly být tyto lodě umístěny.

Nejznámější sluneční bárku nalezenou roku 1954 můžeme obdivovat v "Muzeu sluneční bárky", která se nachází na východní straně Velké pyramidy. Je až neuvěřitelné, že celá loď byla zrekonstruována bez jediné kovové části či hřebíku, pouze pomocí dřevěných kolíků a lan. Je zhotovena z libanonského cedru, připomíná staroegyptské lodě z papyrusu a je dlouhá více než 43 metrů a 5,6 metru široká. O druhé nalezené lodi panovníka Cheopse (nachází se rovněž u Velké pyramidy) bylo rozhodnuto, že nebude z jámy vyzvednuta.

Obrazek

V muzeu Sluneční bárky

 
 

 

 

Z DALŠÍCH WEBŮ

REKLAMA